Pečení je radost

Kuchyně je dočista kouzelné místo. Mísí se zde tolik chutí a vůní, skrze různé suroviny a recepty lze proniknout vlastně do všech koutů světa. Je libo indickou kořeněnost nebo raději skandinávskou lehkost? Svazek francouzské křehkosti a žhavého afrického ovoce? Proč ne, zní to možná poněkud odvážně, ale jak s oblibou říká můj dědeček, fantazii se meze nekladou a u vaření to platí dvojnásob.
Nejvíc mě na tom baví, že stačí smíchat pár úplně obyčejných věcí, přidat špetku lásky, nějaká ta tepelná úprava by taky nezaškodila a můžeme se těšit ze zázraku stvoření vaření :D

Salátová večeře s cuketkou, avokádem, sušenými rajčaty

I když připravuji jídlo ráda, ani v mém případě není vše bezchybné. Občas se prostě něco nepovede a neštěstí je na světě :D Tak třeba můj poslední pokus o krásné, křupavé, barevné makronky s úžasným mascarpone krémem nevyšel zrovna podle mých představ, ale chybami se člověk učí, no ne? Ehm, musím se přece nějak utěšit...:D Takže to vypadalo asi jako divné narůžovělé hrudky neidentifikovatelného původu, které jsem bohudík nestihla nevyfotit protože už by to tady nikdo nečetl. Naštěstí se přes záchvěv mé kulinářské neschopnosti mé úžasné kamárdky přenesly a za chvíli už na mě z talířku smutně koukaly jen drobečky, což je náhodou polehčující okolnost :D
Pak se do nich pustila kamarádka a musím říct, povedly se jí přímo božsky! Přesně takové, jaké mají správné makronky být-skvěle chutnaly a vypadaly nádherně. Když už se tedy (zatím!) nemůžeme těšit z mých vlastních, zde je odkaz na její blog:)

Domácí pizza podle nového Alberta

Ačkoli je pečení mým koníčkem, nebráním se, když se do toho pustí někdo jiný a vystřídá mě, třeba maminka. Protože to, co je od maminky, je vždycky nejlepší :D (A co si budeme povídat, každý se rád nechává opečovávat a hýčkat...:D) Zde je krásně vidět, jak jsme rozdílné, já si s přípravou vyhraju klidně dvě hodiny, všecko si pomaličku nakrájím, nachystám, pořád mám fůru času, jako lenochod. Ale když do kuchyně vejde ona, zachraň se kdo můžeš rozdíl je jasný. Jako by do kuchyně vtrhl tajfun kuchařský superoddíl. Do půl hodiny má upečeno, navařeno a ještě i uklizeno. To je a vždycky bude nad mé chápání. Zkrátka existují záhadné něco-mezi-nebem-a-zemí věci a tohle je jedna z nich.

Maminčiny bleskové tvarohovo-mandlové muffinky:)

Dělejme to, co nás baví, co máme rádi, to, co nás naplňuje. Ať už je to ranní jogging(hahaa), čtení historických románů(to už by šlo) nebo sbírání známek(mohla jsem vymyslet něco lepšího), ale pamatujme na jedno velice moudré rčení: Všeho s mírou. Kolikrát si ani neuvědomujeme, že můžeme mít radost ze všedních maličkostí, které nás denodenně obklopojí, a my je bereme jako samozřejmost. Můžeme si falešně zpívat ve sprše nebo na sebe vypláznout jazyk do zrcadla, stačí jen trochu popustit uzdu a poodhalit své pravé já. Těm, co vás milují, to vadit nebude a ostatní nestojí za řeč:)

Dostupné z http://weheartit.com/entry/111500430/search?context_type=search&context_user=monprodige&page=21&query=smile

Upečte si taky něco dobrého ke kafíčku, nohy na stůl a užijte si svůj den:)
Takže s chutí a směle do toho(a půl je hotovo)!:)